Architekti sobě

Poslední týden v dubnu se bude na Pražském hradě konat valná hromada komory českých architektů. Z dvou a půl tisíc členů se opět sejde asi pět stovek těch, kteří chtějí být u toho. Architekti založili komoru, aby se mohli lépe vyrovnávat s podmínkami tržního prostředí. Zatímco ekonomové, vyučení v marxistické ekonomii a chozrasčotu, se rychle změnili v liberální tržní odborníky, architekti vsadili na výlučnost svého umění. Využili objektivní neměřitelnosti uměleckých a ideových hodnot své práce k tomu, aby obhájili výsadu osobního autorství, která je stavebním inženýrům odepřena. V anglicky mluvícím světě chrání komora pouze užívání titulu architekt. V Evropě, formované německým úředním myšlením, znamená kulaté razítko člena komory výsadní právo předkládat stavební a územní plány a jednat s úřady.

Výsada autorství

Profesionální činnost vyžaduje pravidla přijatá všemi stranami, která by byla závazná nebo aspoň směrodatná nejen pro projektanty, ale i pro stavebníky a investory. Legislativa komory (shrnující předpisy pro výkon povolání), připravovaná už před pěti lety, je v tomto směru významným krokem k vyšší profesionalitě českého projektování. Jde však o první pokus, který odpovídá spíš včerejší realitě než optimální perspektivě. Výsada osobního autorství, z níž architekti odvozují svoji výlučnost, je problematická - představme si filmového tvůrce, který by byl zároveň režisérem, producentem, scenáristou, představitelem hlavní mužské i ženské…