Návrat ideologií

Listopad 1989 přinesl do české společnosti nechuť k jakýmkoliv ideologiím. Totalitní režim se zprofanoval a lidé nechtěli slyšet nejen o socialismu, ale ani o liberalismu. Zůstaly malé ostrovy skalních komunistů lpících na socialismu a skupinky tradičních křesťanů přihlašujících se ke konzervativismu. Podle výzkumu z roku 1991 skoro polovina lidí odmítala jakoukoli ideologickou doktrínu a většina populace (85 %) se hlásila pouze k demokracii. Nyní se situace mění.

Kdo je kdo

Novější údaje Střediska empirických výzkumů a Sociologického ústavu (z roku 1993 a naposledy z ledna 1997) naznačují, že odmítání ideologií pozvolna ustupuje. Svoji roli v tomto ideovém vyzrávání české společnosti sehrál nejen čas, ale také nahrazení polistopadové politické mozaiky silnými stranami s jasným „doktrinálním“ pojmenováním odlišných přístupů. Dnes už se tak hlásíme nejen k demokracii, ale postupně i ke klasickým ideologiím. Podíl lidí odmítajících jakoukoli doktrínu poklesl na jednu čtvrtinu, přičemž 35 % se nyní hlásí k socialismu a 40 % k liberalismu a konzervativismu. Tak vysoká čísla však současně dokládají, že rozhraní mezi doktrínami nejsou dosud jasná. Jinými slovy: pokud si lidé nemusí jednoznačně vybrat, hlásí se k více ideologiím současně, často bez ohledu na jejich protikladnost.

Přirozeně nejasné je rozhraní mezi liberalismem a konzervatismem. Zatímco podíl liberálů řadících se i ke konzervativismu pomalu roste, podíl konzervativců hlásících se k…