Jaderný arzenál chudých

Jakékoliv napětí v oblasti Blízkého východu navozuje úvahy o možné válce. Tyto úvahy se točí i kolem zbrojních arzenálů. Kdo má, nemá nebo právě získává rakety krátkého, středního či dlouhého doletu? Jaké hlavice - jaderné, chemické, biologické - mohou tyto rakety nést?

Podle dostupných údajů žádný z nebezpečných států oblasti - Íránu, Iráku, Libye a Sýrie - zatím jaderné hlavice nemá, i když na jejich vývoji pracují. Libye a Írán by si například mohly vychovat nezbytnou generaci jaderných inženýrů ve zchudlých vědeckých ústavech Ruska. Momentálně jsou však největší hrozbou chemické a biologické zbraně, přezdívané jaderným arzenálem chudých. Zmíněné státy navíc našly nové technologické spojence v Severní Koreji, Číně a - jak se stále zřetelněji ukazuje - i v Jihoafrické republice.

Jižní Afrika pro Sýrii

Jedním z ohnisek možného většího konfliktu na Blízkém východě je oblast jižního Libanonu a Golanských výšin - zde se tříští zájmy Izraele, vybaveného podle všeho jadernými zbraněmi, a Sýrie, respektive Íránu. Posledně jmenovaní se na případný konflikt zřejmě dobře připravují, Izrael se snaží být připraven vždy.

Počátkem února, ještě před tragickou srážkou dvou izraelských vrtulníků na libanonské hranici, prohlásil ministr zahraničí David Levi, že během posledních měsíců přistály v Libanonu na tři desítky íránských letounů - mimo jiné se zbraněmi a municí pro bojůvky Hizballáhu. Levi však přidal závažnější zjištění: Damašek prý byl touto…