Nikdo nezapomene

Ve Svaté zemi se čas od času odehrávají útoky na civilisty. Patří k nim akty jasně teroristické, jako byl sebevražedný výbuch Hamasu v pátek 21. března v telavivské kavárně, který si vyžádal nejméně tři oběti. Jindy se mrtví počítají „jen“ proto, že někomu „rupnou nervy“: sem patří sedm mrtvých školaček, zastřelených u Jordánu 13. března. Jenže tato tragédie se od ostatních výrazně lišila. Tím, že útok přišel zcela neočekávaně z Jordánska, s nímž má Izrael dobré, ba přátelské styky. Ale i proto, že jordánský panovník, král Husajn, osobně zareagoval s nebývalou účastí.

Domů ze Španělska

Naharajim je osada na izraelsko-jordánské hranici, na soutoku řek Jordánu a Jarmúku, jejichž bezprostřední okolí se - ironií osudu - nazývá „Ostrov míru“. Tato dříve sporná oblast připadla po podpisu mírové smlouvy v roce 1994 Jordánsku, ale vzápětí si ji Izrael pronajal, neboť dva blízké kibucy tam obdělávají půdu. Ve čtvrtek 13. března tu údajně šílený jordánský voják zastřelil sedm třináctiletých školaček, které sem vyjely ze svého města Bejt Šemeš na výlet.

Jordánský král Husajn byl 13. března na oficiální návštěvě ve Španělsku. Návštěvu okamžitě přerušil a vrátil se domů. Druhý den, v pátek ráno, telefonoval premiéru Benjaminovi Netanjahuovi s tím, že chce ihned navštívit rodiče zabitých dětí. Podle „Bibiho“ se pátek nehodil, neboť se měl konat pohřeb obětí, a následující den byl šabat. Dohodli se tedy na neděli.

V neděli v poledne přistálo letadlo…