Posun sociální demokracie směrem k odpovědnější a věcnější politice nečeká od nadcházejícího sjezdu už téměř nikdo. Ambice Zemanových kritiků z řad ČSSD jsou ostatně také o řád nižší. Do Bohumína o víkendu pojedou s jediným cílem: politicky přežít. Jejich šance přitom nejsou velké. Jozef Wagner možná nebude do jednacího sálu ani vpuštěn a odpůrce spolupráce Lidového domu s republikány Pavel Dostál, stejně jako „šedá eminence“ pragmatického křídla ČSSD Oto Novotný ani nebyli zvoleni za delegáty sjezdu. Šance místopředsedy Karla Machovce udržet se ve vedení strany se tak limitně blíží nule a nejisté jsou i vyhlídky Petry Buzkové.
Pryč se zrádci
Proces, k němuž dnes dochází v české sociální demokracii, je v jistém ohledu pravým opakem toho, co se děje v ODS. Zatímco v Klausově straně se po letní Zieleniecově výzvě alespoň v teoretické rovině prosadila myšlenka existence různých názorových skupin, v Lidovém domě zřetelně vítězí názor, že klíčem k politickému úspěchu je především stranická disciplína. Přitom ale zdaleka nejde jen o vnitřní věc členů ČSSD, která se nás ostatních nijak netýká. Aktuální poměry uvnitř každé strany jsou totiž nejen poměrně přesným ukazatelem toho, k jakým metodám by se asi uchýlila v případě svého absolutního vítězství, ale především ovlivňují její praktickou každodenní politiku, a to v mnohem větší míře než obecně formulované volební programy či usnesení politických grémií.
Teze, již Zeman opakuje v poslední době a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
