Tři dny před koncem festivalu stáli diváci hodinové fronty u předprodejů, ale stánky na Evropském filmovém trhu už byly většinou prázdné. Ve stejnou dobu zmizela i řada důležitých novinářů a hostů. Důvodem mohlo být úsporné zrušení závěrečné recepce, ale také důsledky proměn, jimiž prošly velké festivaly během posledních pěti let: zatímco dříve se pořádaly především kvůli kritikům a obchodníkům, dnes jsou zacíleny na místní publikum. Fundovaná kritika v současnosti mizí ze všech světových listů a analytické texty o filmu ustupují víceméně nezakryté propagaci hollywoodské kinematografie. Země jako Česká republika nestačily na mezinárodní trh po převratu ani vstoupit. Pouhé dva české filmy - Herzova Pasáž a Fílova Lea - ve festivalovém programu a jen dva tituly v katalogu filmového trhu (Král Ubu a Zapomenuté světlo), to je opravdu smutná bilance pro zemi, která točí přes dvě desítky hraných filmů ročně. A přitom kvalita české produkce vypadá mnohem optimističtěji zvenku než při pohledu od nás, zevnitř.
Soutěž v lobbování
Program Berlína, to je soutěž a dvě paralelní sekce - Panonorama a Forum. Oproti Cannes nebo Benátkám záleží při výběru víc na tématu a méně na zábavě (nepočítáme-li propagační prezentaci nejnovějších hollywoodských trháků). Pokud film pochází odjinud než z USA, západní Evropy nebo Asie, má malé šance. Snad tu hrají roli módní trendy a jistě i lobbování producentů. Předseda poroty Jack Lang může být ostatně stěží nezávislý - je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
