PETR PITHART (56) vystudoval Právnickou fakultu UK, kde byl až do roku 1969 odborným asistentem. Zároveň působil jako redaktor Literárních novin. Po nástupu Husákova režimu pracoval v různých, většinou dělnických profesích a aktivně se podílel na práci opozice. Je autorem několika významných politologických knih (Osmašedesátý, Obrana politiky, Politika a dějiny aj.) a řady novinových článků.
P. Pithart byl členem KSČ (1960–68), signatářem Charty 77, v listopadu 1989 se jako člen KC OF účastnil jednání s odstupující komunistickou mocí. V únoru 1990 byl jmenován předsedou české vlády, jejímž jménem později vedl jednání se slovenskou reprezentací o budoucnosti federace. Po porážce ve volbách 1992 (kandidoval za OH) odešel do ústraní a učil na Právnické fakultě UK a Středoevropské univerzitě. V listopadu 1996 byl zvolen na kandidátce KDU-ČSL senátorem a posléze ve druhém kole (proti vůli ODS) většinou jednoho hlasu předsedou Senátu. Momentálně úřaduje v provizorních, nepříliš vytopených kancelářích a většinu času mu zaberou problémy spojené se vznikem technického zázemí senátu.
Čtyři roky jste stál mimo velkou politiku. Jak se podle vás za tu dobu změnila česká společnost?
Definitivně zmizela nejen porevoluční euforie, ale vystřízlivěli jsme i z mnoha iluzí o sobě samých. To je na jednu stranu dobře, ale současně s tím zmizela i ochota k sebepřesahu, k oběti. Převládl jakýsi ekonomický redukcionismus, který sice vynesl…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu