Makroekonomický vývoj v roce 1996 poskytl řadu příležitostí pro kritické hodnocení: narůstající schodek obchodní bilance a běžného účtu, výrazné zpomalení tempa růstu vývozu, rychlý růst nominálních i reálných mezd, poněkud nižší procento růstu HDP, než se oficiálně předpokládalo, a v porovnání s průmyslovými zeměmi stále relativně vysokou míru inflace.
Jenom výtvor statistiky
Jedním z často slýchaných výroků ekonomů je následující tvrzení: zatímco makroekonomický vývoj je v ČR pozitivní (nízká inflace, nezaměstnanost, vyrovnaný rozpočet atd.), na mikroúrovni dosud přetrvává řada problémů (viz např. rozhovor s Janem Švejnarem v týdeníku Ekonom). Tzv. makroekonomické agregáty, s jejichž pomocí hodnotíme vývoj celé ekonomiky, jsou umělým statistickým výtvorem, který slouží k zachycení agregátních výsledků jednání jednotlivých ekonomických subjektů, podniků, domácností, vlády, bank atd. Je proto obtížné pochopit, jak lze hodnotit pozitivní souhrnné vyjádření aktivit těchto subjektů, a zároveň tvrdit, že se nechovají stejně dobře jako ony makroekonomické agregáty. Neplatí ovšem ani opačné tvrzení, že relativně příznivý makroekonomický vývoj dokazuje bezproblémové fungování všech jednotlivých trhů. Deformace existují (kapitálový trh, trh s byty apod.), nelze však očekávat, že jejich řešení přinese okamžité a makroekonomicky pozorovatelné dopady. Nepochopení souvislostí mezi mikroekonomickými problémy a makroekonomickým vývojem vede k mylným…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
