Platí pouze tvrdost

Bosenské silnice ucpávají stovky maskovaných tanků, obrněných transportérů a vojenských nákladních vozů. Na hlavních trasách vás každou chvíli zastaví vojenská hlídka a kontroluje nejen doklady, ale i obsah vašich zavazadel. Po nebi létají eskadry stíhaček a vrtulníků. Mezinárodní síly IFOR dorazily do Bosny už přede dvěma měsíci a o své přítomnosti dávají vědět doslova na každém kroku.

Okupace, ale mír

Hmatatelný rozdíl mezi jednotkami IFOR a oddíly OSN, známými pod hlavičkou UNPROFOR, je zřejmý už při letmém setkání. „Je to regulérní okupace,“ říká na adresu IFOR jeden ze srbských vojáků v Prijedoru v severozápadní Bosně. Na otázku, proč se jí tedy bosenští Srbové nepostaví, však prohlásí, že okupace je sice nepříjemná, ale hlavně že už je mír.Třebaže další a další vojáci IFOR do Bosny teprve přijíždějí, už nyní se jim podařilo nemožné. Zbraně skutečně mlčí a mírové dohody z Daytonu se víceméně dodržují.Uzavřen zatím není ani počet států, které se operace účastní. Některé „exotické“ země, například Malajsie, své přislíbené vojáky do Bosny zatím ještě nevyslaly a nad jejich účastí se vznáší stín pochyb. V Bosně ale už jsou jak členské státy NATO, které si zemi rozdělily podobně jako kdysi západní Německo na britský, francouzský a americký sektor, tak i země nečlenské - od Polska a Česka po Estonsko a Rusko. „Nemáme žádné potíže s koordinací našich akcí,“ tvrdí velitelé Aliance, pod jejichž jednotky oddíly nečlenů spadají. V klidu údajně zatím…