Baroko na dosah rypadel

V nejbližších dnech proběhne v severočeském zámku Jezeří malá slavnost. Čtyři roky od podání svých restitučních nároků se Lobkowiczové vzdali plánů na rozsáhlou rekonstrukci ve své režii a rozhodli se barokní areál na svahu Krušných hor darovat státu. Každý, kdo zpustošený zámek obklopený uhelnými doly navštívil, rychle pochopí: na jeho uspokojivou rekonstrukci, která by podle střízlivých odhadů stála sto milionů korun, může stačit sotva kdo jiný než stát. Starý rod se navíc se svými motivy nijak netají: „Lobkowiczové spravují další čtyři poničená sídla a tak velké náklady si nemohou dovolit,“ konstatuje právní zástupce Miroslav Popelář. Předání zámku nebude než pouhá formalita: v otlučených místnostech bez oken není nic, co by si mohli státní úředníci od Lobkowiczů přebrat.

Beethovena vystřídala armáda

Nejlepší časy zažilo Jezeří na začátku devatenáctého století, kdy u Lobkowiczů býval častým hostem Beethoven. Těsně před 2. světovou válkou obsadili zámek Němci a zřídili v něm vězení pro anglické a francouzské důstojníky. Počátek devastace až do dnešní podoby ovšem spadá do roku 1948, kdy se Jezeří přeměnilo v kasárna podruhé - tentokrát pro československou armádu. Po odchodu vojsk na konci padesátých let zůstal otevřený objekt na pospas zlodějům.Inventář zámku původně čítal dva a půl tisíce položek. „Jediné, co zbylo, je sbírka parohů,“ komentuje doktor Popelář výsledek pobytu československé armády a následných razií lidí z okolí, kteří si ze…