Sicilská mafie, „l'onorata societa“, společnost pro vzájemnou pomoc, existovala jistě před sedmnáctým stoletím, snad už kolem roku tisíc. „Gli uomini d'onore“, ctění muži či muži cti, byli poprvé označeni vnějším světem jako mafiosi (a jejich společenství jako mafie) v polovině minulého století.Slovo „mafia“ pochází pravděpodobně z arabštiny, v italštině označovalo původně aroganci, odvahu, schopnost zastrašovat, ochraňovat, zaklínat, zaříkávat, vymýtat duchy, a bylo také označením pro čarodějnice.
Individuální morálka aneb němý svět
Z vnějšího pohledu se mafie jeví jako hierarchicky strukturovaná. V čele stojí jeden šéf, „capo dei capi, šéf šéfů“. Struktura je z vnějšku zřetelně rozlišitelná. Vztahy podřazenosti a nadřazenosti jsou určeny tím, kdo mluví více a kdo mluví méně. Nerozlišuje se mezi „pravdou“, „krásou“ a „dobrem“. Jde o jednu a tutéž záležitost: Rispetto - úcta, vážnost, respekt… Kdo mlčí, má nebo může mít - dokud mlčí - vážnost a úctu (pravdu, krásu i dobro). Ten, kdo mluví, není brán vážně. Neinformuje, nesděluje, ale mluví pro pobavení těch, kteří mlčí. (Mafián se nesměje, ale baví se. Tento jev není zvnějšku pozorovatelný.) Ten, kdo mluví, dává použitím jazyka najevo svůj vztah podřazenosti. Jestliže je uctívané a ctěné vysloveno, zcela ztrácí svou vážnost, krásu, pravdivost i spravedlnost - a to jak pro mluvčího, tak i pro i posluchače (příslušníka mafie). Vyslovená pravda je již nepravdivá, ztrácí se, vyjde-li na světlo…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
