Wagner a Teplík vyloučeni z ČSSD

Když se letos v červnu na radnici Ostrava-jih spolčili sociální demokraté s komunisty, bránil se Miloš Zeman tím, že ČSSD je pluralitní strana a pražské ústředí nemůže nijak zasáhnout. Víkendové zasedání ústředního výkonného výboru však ukázalo, že když se chce, dokáží si i v Lidovém domě zjednat pořádek: na Zemanův návrh těsná třípětinová většina členů ústředního výkonného výboru zbavila poslance Josefa Wagnera a Tomáše Teplíka členství v sociální demokracii. Důvod? Oba jmenovaní minulý pátek ve sněmovně hlasovali pro přijetí návrhu státního rozpočtu a údajně tak porušili volební program ČSSD.

Rozkol

Miloš Zeman vypadal na tiskové konferenci po zasedání ústředního výboru spokojeně a zdá se, že k tomu měl skutečně důvod. Jednání ÚVV sice probíhalo za zavřenými dveřmi, z dostupných informací však vyplývá, že o předsedově návrhu na vyloučení Wagnera s Teplíkem se tu nevedla příliš velká diskuse. Zeman přitom oba poslance obvinil nejen z opakovaného porušování stranické disciplíny, ale dokonce i z flagrantního porušení volebního programu. Toho se měli dopustit hlasováním pro rozpočet, který neobsahoval požadavek ČSSD na zvýšení platů učitelů, což podle Zemanova výkladu znamená popření volebního slibu, že se Lidový dům zasadí o „zásadní změnu podmínek práce učitelů“. Pro Zemanovy kritiky bude vyloučení Wagnera s Teplíkem jen dalším důkazem postupující bolševizace ČSSD. Tak jednoduché to ale není. V krátké historii polistopadové sociální demokracie se ostatně nevylučovalo poprvé: stejným způsobem, tedy rozhodnutím ÚVV, byl z Lidového domu už v roce 1990 za předsedy Horáka vypuzen Rudolf Battěk. S problémem stranické disciplíny se navíc nepotýká jen ČSSD. Podobné starosti, zejména na komunální úrovni, má i ODS, kde ovšem návrh novely stanov, jenž by umožnil vyloučit ze strany nepohodlné členy, kongres předminulý víkend odmítl. Spíše než o nastupujících totalitních praktikách uvnitř sociální demokracie tedy vyloučení Wagnera a Teplíka svědčí o nebývalé hloubce názorového rozkolu uvnitř Lidového domu.

A znovu do toho

Miloš Zeman bude rozhodnutí výkonného výboru zajisté interpretovat jako důkaz, že drtivá většina strany podporuje jeho ostře opoziční kurz. „Musíme umět říci, že jsme jasně opoziční strana, a nikoliv strana, která odhlasuje všechny návrhy vládní koalice,“ prohlásil po zasedání ÚVV na tiskové konferenci a ze svého pohledu tak poměrně přesně pojmenoval důvod, proč museli být Wagner a Teplík vyloučeni. Jinak řečeno: ČSSD už prostě musela podat důkaz, že to se svou státotvorností vlastně nemyslela nikdy příliš vážně. Potíž je ale v tom, že toto stanovisko - alespoň ve vyostřené podobě souhlasu s exkomunikací Wagnera - sdílejí „jen“ tři pětiny členů ústředního výboru. A to - upřímně řečeno - není zase až tak mnoho.V praktické rovině nebude mít zatím vyloučení Wagnera s Teplíkem příliš velké důsledky. Opozice sice formálně ztratila většinu, koalice ovšem dál zůstává v menšině, a tak vlastně k zásadní změně rozložení politických sil ve sněmovně nedošlo. Aktuálně bude mít ovšem koalice při získávání hlasů obou exkomunikovaných sociálních demokratů přece jen lepší výchozí pozici, neboť u obou může počítat minimálně s obyčejnou lidskou ješitností. A to i přesto, že co bude dál s poslaneckým mandátem dělat Tomáš Teplík, není v tuto chvíli jasné ani jemu; impulzivnímu Josefu Wagnerovi zase prozatím není důvod nevěřit, že - jak sám řekl - zůstane „sociálním demokratem i bez legitimace“.Těžko říci, jak zhodnotí vyloučení Wagnera s Teplíkem budoucnost. Z naší současné optiky se zdá jasné především to, že se sociální demokraté o víkendu rozhodli s hlučným bouchnutím vrátit k jednotvárně konfrontační politice, jakou praktikovali před červnovými volbami.