Když čtrnáct dní před volbami do Poslanecké sněmovny předseda ODS slíbil voličům dvojnásobné platy, mnozí nevěřícně kroutili hlavou: jak vlastně hodlá premiér ambiciózní slib splnit? Kritici upozorňovali, že taková prohlášení mohou být vysoce nebezpečná, neboť v ekonomice vyvolávají očekávání, jež se pak berou jako samozřejmá. Uplynulo pár měsíců a bumerang se premiérovi vrací se vším všudy: některé odborové svazy nyní žádají, aby jim vzrostly platy o dvacet procent. „Při nynějším kolektivním vyjednávání nám premiér Klaus velmi pomohl,“ přiznal přímo předseda podnikového výboru odborů ústecké Spolchemie Jaromír Fendrych.
Nebezpečné vzlínání
Odboroví předáci se samozřejmě mohou odvolávat, na co chtějí. Při věcné debatě ovšem není podstatné, kdo co řekl, nýbrž co řekl. A hlavně zda to, co řekl, lze racionálně obhájit. Klausův nešťastný květnový výrok však rozhodně do této škatulky nepatří. Jestliže se premiér rozhodl v předvolebním vzrušení slíbit do roku 2000 dvojnásobné platy, šlo tu o pověstnou do půlky naplněnou sklenici: buď totiž v ČR postupně klesne inflace, pak ale mzdy nemohou bobtnat slíbeným tempem, nebo bude průměrný občan na přelomu tisíciletí pobírat vysněných dvacet tisíc, ale valnou část této nominální hodnoty sežere vzedmutá cenová hladina.Pokud tedy odboráři nechtějí, aby jejich příjmy v následujících letech spolkla inflační hydra, měli by se krotit. Zatím se bohužel zdá, že samozvaní zástupci pracujících ani této jednoduché…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu