Konečně na vlastních nohou

Minulý víkend udělala česká sociální demokracie drobný, ale nikoliv nevýznamný krok na cestě do seriózní politiky. Delegáti její stranické konference totiž schválili volební program, jehož obsah i jazyk jsou vedle dřívějších dokumentů Lidového domu skoro k nepoznání. Díky převládajícímu tónu se pak dá vydržet i to, že na sedmnácti hustě popsaných stranách opět najdeme řadu diskutabilních tezí, několik vzájemně si protiřečících myšlenek a několik pro liberála nepřijatelných návrhů.

O čem mlčíme

Pod heslem „Lidskost proti sobectví“ slibují sociální demokraté ve svém programu vytvořit prosperující společnost vzdělaných a solidárních lidí, kterým budou na základě koncepčních plánů moudře vládnout profesionálové. Na tom není nic nového. Tentokrát se ovšem Zemanova strana nevymezuje vůči vládní konkurenci pomocí urážek a demagogických obvinění, ale vcelku věcným a střízlivým popisem svých vlastních cílů. Zdůrazňuje především neomezený přístup ke vzdělání (včetně například podpory Internetu) a stavbu občanské společnosti od spolků přes odbory až k samosprávě a přímé demokracii. V programu ovšem najdeme překvapivou deklaraci, že strana respektuje význam křesťanství a náboženských společenství, výslovně odmítá rovnostářství, a dokonce, že pomoc druhým nevidí v rozporu s pomocí sobě samému. K tržnímu hospodářství se pak ČSSD výslovně hlásí tezí o nezastupitelné roli neviditelné ruky trhu v podnikání. Vezmeme-li v úvahu, že ještě zcela nedávno popisoval…