Znovu po šesti letech

Návrh reformy zdravotnictví z pera Miroslava Macka získal mimořádný ohlas. Část žurnalistů nakloněných vládě přivítala materiál jako zjevení dlouho očekávaných pravd, neprotestují ani opoziční experti. Není divu. Macek zachází taktně s pojmem „solidarita“, nezmiňuje premiérovy „individuální účty“ a odmítá spoluúčast pacientů. Také představitelé komor a odborů hodnotili návrh příznivě, i když si nechávají rezervu pro případné manévrování nad budoucími verzemi. Zatím se však neozvali experti na organizaci, řízení a financování zdravotnictví. Právě jejich hlas by měl být slyšen.

Text jednoho muže

Na Návrhu reformy zdravotnictví je nutno ocenit, že vůbec vznikl. Jde ovšem o „text jednoho muže“: autor tím na sebe vzal tíhu řešení celého zdravotnictví, což je v daném časovém rozpětí úkol nad síly jednoho člověka, i když užívá podněty a informace z mnoha stran. Materiál je naštěstí deklarován jako otevřený, přístupný kritice a změnám; vše nasvědčuje tomu, že je nezávislý a že nevznikl pod vlivem nějaké lobby.Přijatelným způsobem formuluje zprávu o konci všeobjímající solidarity: zdravotnictví je drahé a mohlo by být ještě daleko dražší, kdyby využívalo všechny možnosti vyspělé lékařské techniky, nejlepší léky a terapie. Macek jasně říká, že nad dohodnutou finanční hranici bude nutno připlácet, byť s použitím komerčního pojištění. S tím souvisí důraz na osobní odpovědnost občana za vlastní zdraví i snaha vyloučit solidaritu odpovědných občanů s těmi…