Severočeská obec Všestudy minulý týden vstoupila do dějin jako místo s nejmenším zájmem o senátní volby v Česku. Zatímco ještě před pěti měsíci tu souboj o parlamentní křesla přivedl k urnám téměř tři čtvrtiny místního elektorátu, historicky první české senátory volil v obci se sto třiceti dvěma voliči jen každý desátý.
Bylo jich třináct
Všestudy leží v nudné rovině zhruba deset kilometrů před Chomutovem. Kolem vesnice se táhne prales kopřiv a místy až dvoumetrové lebedy. Asfaltová hlavní tepna osady je pokryta souvislou vrstvou bláta. Středu obce vévodí dvě řady okálů z osmdesátých let a kostel ze čtrnáctého století, beze střechy a zcela vydrancovaný, jen s obvodovými zdmi. Vedle parkují orezlé kombajny. Asfaltka končí u zarostlého německého hřbitova. Nikde ani jeden volební plakát, nic, co by svědčilo o tom, že se konají senátní volby. Několik dní před prvním kolem tady „kdosi“ - jak říkají místní - rozdával tužky a zapalovače ODS a přes noc se ve schránkách objevil leták komunistického kandidáta.„Devadesát procent lidí tady vůbec neví, k čemu Senát je,“ předkládá místostarosta, jeden ze dvou místních podnikatelů Jiří Kejř (33) svoji verzi malé volební účasti. "Navíc se pak z televize dozvědí, kolik budou senátoři brát, a ze vzteku volit nejdou."Podnikatelův bratranec, starosta Pavel Kejř (25), povoláním zámečník, senátní volby v obci organizoval. Z třinácti lidí, kteří se v prvním kole do volební místnosti vypravili, patřilo šest do…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
