Clinton dostal další čtyři roky
Za své druhé volební období v Bílém domě vděčí Clinton spíše posunu do politického středu, chybám republikánského vedení při tvrdohlavém prosazování volebního programu Smlouva s Amerikou a v neposlední řadě i dobré ekonomické situaci USA v posledních letech. S jakou agendou v následujících letech Bill Clinton přijde, si dnes troufne odhadovat málokdo. Svoji volební kampaň založil na obhajobě úspěchů svých předchozích čtyř let a žádný zásadní program voličům nepředložil.
Historie Spojených států učí, že američtí prezidenti ve svém druhém volebním období, na jehož konci je už nečekají volby, většinou usilují o zápis v amerických dějinách. Ve druhé polovině dvacátého století se pak američtí prezidenti při svém druhém volebním období rádi proslavují i v mezinárodní politice. Ronald Reagan odstartoval dialog s vedením Sovětského svazu, který přispěl k ukončení studené války, Dwight Eisenhower začlenil Spolkovou republiku Německo do NATO, ovšem například Richard Nixon neslavně proslul, když musel odstoupit kvůli aféře Watergate.Kam se zařadí Bill Clinton, zůstává zatím otevřenou otázkou. Je sice prvním demokratem od doby Franklina D. Roosevelta a čtvrtým v dějinách USA, který byl znovuzvolen, ale na druhou stranu se také stal jedním z mála amerických prezidentů, kteří nebyli zvoleni nadpoloviční většinou voličů. Za své druhé volební období v Bílém domě vděčí Clinton spíše posunu do politického středu, chybám republikánského vedení při tvrdohlavém prosazování volebního programu Smlouva s Amerikou a v neposlední řadě i dobré ekonomické situaci USA v posledních letech.
Žádný velký program
S jakou agendou v následujících letech Bill Clinton přijde, si dnes troufne odhadovat málokdo. Svoji volební kampaň založil na obhajobě úspěchů svých předchozích čtyř let a žádný zásadní program voličům nepředložil. Volby tedy vyhrál s minimalistickou agendou: na veřejnosti se stavěl do role ochránce tradičních amerických hodnot, sliboval několik iniciativ v oblasti vzdělávání (např. daňovou úlevu 1500 USD ročně pro dvouleté studium na univerzitách), a především hovořil o tom, že společně s americkou veřejností chce postavit most do 21. století, v němž bude umět každý americký školák ve třetí třídě číst, dvanáctileté děti se dokáží připojit na Internet a každý středoškolák bude moci minimálně dva roky studovat na vysoké škole.Snad proto dnes málokdo od prezidenta Clintona v následujících letech očekává podobnou věc, jakou byla jeho někdejší snaha změnit v USA systém zdravotní péče. Přesto současný politický život ve Spojených státech Clintonovi nabízí dvě oblasti, jimiž by se mohl zapsat do historie: je to federální rozpočet a mezinárodní politika.
Dobrá zpráva pro NATO
V mezinárodních vztazích lze bezesporu očekávat, že se Bill Clinton pokusí učinit maximum pro úspěch mírového procesu na Blízkém východě i pro zdárné dokončení operace na udržení míru v Bosně. Na programu bude mít prezident pravděpodobně i návštěvu Číny a dále se bude zabývat situací na Korejském poloostrově. Nás může zajímat, že ve svém předvolebním vystoupení v Detroitu slíbil rozšíření NATO o některé země střední a východní Evropy, a lze tudíž předpokládat, že si historickou příležitost být prvním prezidentem, který rozšíří NATO o několik států bývalé Varšavské smlouvy, nenechá ujít. Spojené státy tedy budou v následujících letech vystupovat v mezinárodních vztazích aktivně, s menším ohledem na vnitropolitické dopady zahraničněpolitických rozhodnutí amerického prezidenta.Česká diplomacie může počítat s kontinuitou současného stylu i směřování americké zahraniční politiky i vzhledem k ziskům republikánů v Senátu (jde zejména o větší podporu při případné ratifikaci změn Washingtonské smlouvy v Senátu). Navíc ze Senátu odešli dva přední odpůrci rozšiřování NATO - senátor Sam Nunn z Georgie a senátor Bill Bradley z New Jersey, i když pro úplnost je nutno dodat, že odcházejí i někteří z těch, kdo rozšíření Aliance vehementně prosazovali (senátoři Simon, Brown a Dole). Vzhledem k tomu, že rychlé rozšíření NATO je ale součástí republikánské agendy již od roku 1994, lze považovat letošní americké volby z hlediska českých zájmů za mimořádně úspěšné.
Vyrovnaný rozpočet
V očích Billa Clintona i amerických historiků by ovšem větší cenu než jakýkoli průlom v zahraničněpolitických otázkách měl zásadní úspěch na vnitropolitické scéně. Všichni političtí komentátoři se také shodují v tom, že Bill Clinton bude mít v následujících dvou letech - do dalších kongresových voleb - jedinečnou příležitost domluvit se s republikánským Kongresem na vyrovnání amerického federálního deficitu a stát se tak prvním prezidentem od vlády L. B. Johnsona, který bude vládnout s vyrovnaným federálním rozpočtem. Přesto se nad druhým volebním obdobím prezidenta Clintona vznáší otazník, a to především kvůli jeho pověsti člověka, který občas porušuje sliby a nedodržuje dané slovo. Právě proto zvolili američtí voliči jako pojistku opět převážně republikánský Kongres. Pro tuto svoji pověst bude v následujících měsících každé rozhodnutí Billa Clintona pod mikroskopem jeho politických oponentů, členů vlastní strany, sdělovacích prostředků i široké americké veřejnosti. Limitující faktor pro jeho administrativu budou představovat i pokračující šetření nezávislého vyšetřovatele Kennetha Starra v aféře Whitewater i očekávaná kongresová slyšení v souvislosti s nedávnými obviněními Demokratické strany z porušování zákona o financování volebních kampaní. Někteří republikáni v této souvislosti dokonce tvrdí, že tyto finanční machinace přispějí k odstoupení prezidenta Clintona z úřadu ještě před dokončením druhého volebního období. A ačkoliv se v tuto chvíli jeví něco takového jako nesmysl, neměli bychom ani na tuto možnost zcela zapomenout.Zda a jak se tedy Bill Clinton v následujících čtyřech letech zapíše do americké i světové historie, si zatím málokdo troufne odhadovat. Největší důraz bude pravděpodobně klást na problematiku vzdělávání a udržení dosavadního systému zdravotního a sociálního zabezpečení. Variant dalších osudů Billa Clintona je zkrátka několik: od úspěšného prezidenta, který přispěl k míru ve světě a jehož administrativa za sebou zanechala vyrovnaný federální rozpočet, až po prezidenta provázeného skandály, který musel předčasně odstoupit.
Autor je americký novinář.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].