Demokracie teoreticky znamená, že zvolení lidé vládnou národu. Avšak nikde na světě tomu tak fakticky není. Univerzální třída byrokratů, jmenovitě státních úředníků, kteří de facto nikdy nenesou odpovědnost za svá rozhodnutí, ve skutečnosti vládne národům a lidem. Platonova odpověď na otázku, „kdo by měl vládnout“ a střežit demokratickou svrchovanost lidu, zní „vládnout by měli ti nejlepší“. Jde ovšem o morální odpověď, která vždy neodpovídá politické realitě. Podle Karla R. Poppera existují pouze dvě státní formy: státy, v nichž lze odstranit vládu na základě voleb, aniž by byla prolita krev, a státy, kde je to nemožné. V prvním případě jde obvykle o demokracii, zatímco v druhém o tyranii či diktaturu. Je proto nesprávné ptát se, jak tomu bylo od časů Platona až k Marxovi, „kdo by měl vládnout“. Zda prostí lidé, nebo intelektuálové, dělníci, nebo kapitalisté, většina, nebo menšina, levice, či pravice. Důležité je, že jakákoli vláda může být odstraněna kdykoli, nejsou-li s ní národ a jeho svrchovaní občané spokojeni. Každá vláda, která chce zůstat u moci a je si vědoma toho, že může být kdykoli odstraněna, je pak totiž velmi silně motivována, aby uspokojila většinu občanů.
Etický stát
Dnes existuje všeobecná shoda v tom, že liberální demokracie je nejrozumnější státní uspořádání, v němž je rozumná chamtivost a racionální uznání jednotlivce ve společnosti nejvíce naplňováno. Uznání a touha po ekonomickém blahobytu byly rovněž rozhodujícími…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
