Proč v číslech vede Bratislava

Pokud by se dnes člověk neznalý československých dějin podíval na aktuální vývoj makroekonomických ukazatelů v Čechách a na Slovensku, těžko by asi uvěřil, že tyto dvě země tvořily ještě donedávna jeden stát. Zatímco Slovensko vykazuje za prvních šest měsíců tohoto roku růst HDP o 7,1 %, česká ekonomika se došplhala jen na 4,3 %. Úspory Čechů letos znehodnotí zhruba devítiprocentní inflace, zatímco Slováci se mohou radovat jen ze šestiprocentního růstu cen. Zato nezaměstnanost je už stabilně u našich východních sousedů dvanáctiprocentní, zatímco čeští politici se v zahraničí chlubí čtyřikrát menším počtem lidí bez práce. Jaké jsou tedy příčiny rozdílného vývoje ještě nedávno společných ekonomik?

Zaplatí a nic nezbude

Obecně uznávaným důvodem nižší slovenské inflace je podstatně pomalejší postup deregulace cen než v Čechách. Profesor Vysoké školy ekonomické v Praze Milan Matějka připomíná, že ve slovenském spotřebním koši, podle jehož cenového vývoje se inflace určuje, mají regulované položky větší podíl než u nás. „Slovákům po zaplacení regulovaného nájemného, energií a bytu zbývá prostě méně na nákup jiného zboží,“ dodává Matějka. Místopředseda Českého statistického úřadu Ivan Šujan přichází s dalším vysvětlením. Celková úroveň cen je v postkomunistických zemích stále nesrovnatelná s vyspělými západními státy. Zatímco automobily kupujeme (i po kurzovém přepočtu) v podstatě za stejnou cenu jako Němci, u piva nebo mléka se o něčem podobném…