Jako u Siouxů

Senátní volby ještě neproběhly, a někteří potenciální členové druhé komory parlamentu se už přesto zasloužili o historický průlom do tuzemského práva. Platí to alespoň pro Kamilu Moučkovou, Jiřího Grušu a Jaroslava Šabatu, kterým naději na senátorský post vrátil před čtrnácti dny až Ústavní soud. Jeho zdůvodnění přitom svým významem daleko přesahuje případ dvou do hry navrácených politiků. Klíčová věta, kterou vyslovil soudce Petr Varvařovský, totiž zní: „Přirozená spravedlnost a slušnost musí mít přednost před tvrdostí zákona.“ Taková slova zazněla v české soudní síni snad poprvé v poválečné historii, a naše nejvyšší právní autorita tak vyslala soudcům nepřeslechnutelný vzkaz: po desetiletích rigidního výkladu psaných zákonů je na čase, aby garanti práva při svém rozhodování konečně začali „hledat spravedlnost“.

Hlavu vzhůru

JUDr. Varvařovský stojí se svým názorem jednoznačně na pozicích tzv. přirozeného práva. Jeho zastánci se domnívají, že psané právo není schopné reagovat na všechny situace, které mohou v životě nastat. „Soudce by měl vždy, když dojde podle zákona k nějakému závěru, zvednout hlavu a sám sebe se zeptat, k čemu to vlastně dospěl a zda je jeho závěr skutečně spravedlivý,“ vysvětluje JUDr. Varvařovský. "Naši soudci byli po léta zvyklí hledat na vše odpověď v psaných zákonech. To ale prostě není možné."Víru českých soudců ve všemocnost psaných zákonů - tzv. právní pozitivismus - nakonec dobře ilustruje postoj předsedy Nejvyššího…