Dopisy

Co je moc, to je moc

Nedávná noční diskuse Respektování na ČT 2 k situaci našeho bankovního sektoru byla věrným zrcadlem bezradnosti a bezkoncepčnosti jak vlády, tak České národní banky k tomuto tématu. Jako bankéře a člověka, který se již mnoho let pohybuje v ekonomické sféře na Západě, mě značně znepokojuje zjevný fatalismus ministra financí, který krachy jedenácti soukromých bank považuje za nevyhnutelnou daň za rychlou transformaci ekonomiky a s poukazem na „mizivé“ procento těchto krachů v relaci k celkovému objemu českého bankovního sektoru se snaží situaci bagatelizovat.Mohu pana ministra ujistit, že krach jediné soukromé banky v západoevropských vyspělých zemích (přičemž relace velikosti těchto ojedinělých případů k celkovému objemu bankovního sektoru, ať už to bylo ve Francii, Německu či jinde, byla ještě mnohem menší) vždy vyvolal úplné zemětřesení ve finanční sféře této země. Okamžitý zákrok pojistného fondu bank, popřípadě vlády byl jistý, aby malí a střední věřitelé těchto zkrachovalých bank nepřišli o vklady a krize se nerozrostla do celého bankovního systému. Nevzpomínám si ani na jediný případ (všechny jsem samozřejmě nemohl znát), kdy tyto krachující banky byly systematicky „vytunelovány“ či zkrachovaly na základě nehorázné lehkomyslnosti (ať úmyslné, či naivní) bankovního managementu při poskytování úvěrů. Většinou se jednalo o záměrnou inverzi na kapitálovém trhu, kdy banka úvěry dlouhodobě refinancovala krátkodobým…