Na rohu bruselské ulice stojí elegantní dáma a se stopkami v ruce zapisuje do předtištěné tabulky údaje o projíždějících autech. Na druhé straně vozovky mapuje hustotu provozu v protisměru starší muž v anglickém obleku. Prašná a hlučná silnice jim nebrání soustředit se. Údaje, které shromáždí, budou sloužit jako podklady pro konkrétní návrhy na zlepšení bezpečnosti a životního prostředí v jejich dříve klidné rezidenční čtvrti.Dobrovolníci pracují pro Federaci městských částí Bruselu; ta působí přes dvacet let a účastní se i projektu Brusel-Mobile, odstartovaného roku 1992, jemuž se postavil do čela starosta. Ze 60 návrhů zařazených do projektu bylo zatím vybráno 14 a postupně se, pod dohledem Úřadu pro veřejné práce, uskutečňují. Nejde o převratné změny: omezování rychlosti vozidel, průjezdnosti ulic a parkování, uvolnění pruhu pro cyklisty apod. Pracně a pomalu se hledá ztracená rovnováha mezi automobily a ostatními uživateli společných prostorů ve městě.Staří, mladí, majitelé kont tučných i skromných, ti napravo i ti spíš doleva, zkrátka bruselští občané, mají společný zájem - žít lépe ve městě, které mají rádi a které bývalo proslulé tím, jak se tu dobře a kvalitně žilo.
Nežije se tu dobře
Dnes se tu dobře nežije. Hlavní město Belgie je nemocné a sociologové a architekti stanovili diagnózu: bruselizace.Termín vychází ze stejné francouzské výslovnosti jména města a prvních dvou slabik dobytčí nemoci - brucelózy. O tom, co je brucelóza a co…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
