Když byl v dubnu loňského roku přijat parlamentem zákon o spořitelních a úvěrních družstvech, reagovali na to mnozí ekonomové skeptickými poznámkami. Kampeličky, jak se mezitím staronově začalo družstevním záložnám říkat, přijali s nepochopením a nedůvěrou zejména bossové našich největších peněžních ústavů. „Kampeličky mohou být těžko reálnou a smysluplnou konkurencí bank. Nemohou nabízet levnější úvěry v menších objemech, neboť by musely získávat také levnější vklady. Ale kdo si uloží za menší výnos v kampeličce, když má možnost jít do banky?“ shrnul tehdy názory pesimistů hlavní ekonom Komerční banky Kamil Janáček. Po osmnácti měsících ovšem stále není jasné, zda měl pravdu.
Hledá se dozorce
„Zatím u nás vzniklo asi třicet kampeliček, které mají zhruba šest tisíc členů a spravují okolo dvanácti milionů korun vkladů,“ říká předseda Svazu českých a moravských spořitelních a úvěrních družstev a bývalý poslanec za ODS Richard Mandelík. Právě Mandelík byl jedním z nejvášnivějších zastánců vzniku družstevních záložen a zejména díky jeho osobní aktivitě byl zákon o kampeličkách přijat. Čísla o počtu kampeliček a množství jejich členů však i Mandelík vyslovuje s jistými rozpaky. Přesný přehled o tom, kolik kampeliček u nás skutečně funguje, totiž nikdo nemá. Neexistuje žádná povinnost informovat o založení kampeličky ministerstvo financí ani Mandelíkův svaz a samotné členství ve svazu je dobrovolné.Podle Františka Nerada z Družstevní asociace ČR tak…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
