Kam se ztratila miliarda

Zdravotní výbor parlamentu se v nejbližších dnech začne zabývat krachem Hornické zdravotní zaměstnanecké pojišťovny (HZZP), v jejímž čele dva roky stál bývalý sociálnědemokratický poslanec Pavel Petržílek. Akci ve sněmovně iniciovala ODS, která chce zjistit politickou odpovědnost za miliardovou ztrátu, již ústav na konci své krátké existence vykázal. \„Sociální demokracie tady jasně předvedla,jak umějí hospodařit se svěřenými penězi,\“ zdůvodnila minulý týden aktivitu své strany mluvčí Jana Petrová, která má společně s ministrem zdravotnictví Stráským celou věc na starosti.

První byl Rubáš

\„Existují důkazy o tom, že Hornická sloužila k něčemu úplně jinému, než je hospodaření s penězi pojištěnců,\“ říká Jana Petrová. Tato slova nejsou ničím novým: podobné věci vyčítal Petržílkově pojišťovně už před dvěma lety Luděk Rubáš. Z postu ministra zdravotnictví tehdy tvrdil, že ředitel Petržílek sponzoruje z peněz pojištěnců svou stranu a že Hornická přesouvá svěřené peníze do kapes svých šéfů. Věcí se začal zabývat Nejvyšší kontrolní úřad a ministerstvo financí. Jejich šetřením vyšly najevo dvě sporné záležitosti. Tou první bylo pětašedesát tisíc korun, které ostravská pobočka HZZP zaplatila oblastnímu sekretariátu ČSSD v Ostravě za pronájem kanceláří. Vzhledem k tomu, že pobočku v té době vedl člen sociální demokracie, šlo o klasický konflikt zájmů. Druhá \„bota\“ však byla dražší. Její konečný součet zněl na sedm milionů, které ředitel Petržílek zaplatil z kasy HZZP za dceřinou firmu - tiskárnu AlfaPro - jejím věřitelům. Právě kvůli této transakci obvinil severočeský úřad vyšetřování minulý týden Pavla Petržílka z porušování povinnosti při správě cizího majetku. A vstup policie na scénu obnovil zájem ODS o hospodaření Petržílkova ústavu. \„Celková miliardová ztráta pojišťovny je samozřejmě jen logickým vyústěním podobných pochybných aktivit vedení,\“ míní Jana Petrová.

Ne hůř než ostatní

Pavel Petržílek \„kriminálnost\“ svého sedmimilionového obchodu s AlfaPro striktně odmítá. Podle něj to bylo prosté: ve snaze mít vlastní tiskárnu založila HZZP dceřinou tiskárenskou společnost, podnik se ale po čase dostal do potíží, pojišťovna Petržílkovým jménem převzala záruky za splacení jeho dluhů a ty na ni pak spadly, když šla dceřiná firma skutečně pod vodu. Policie o případu odmítá cokoli prozradit, a v tuto chvíli tedy není jisté, z čeho vlastně vyšetřovatel vyvozuje, že nešlo jen o špatný obchodní tah, nýbrž o podvodné jednání s cílem poškodit HZZP.Ať už se to policii nakonec podaří prokázat, či ne, faktem zůstává, že částka padající na vrub údajně nezákonné činnosti ředitele nedosahuje ani jednoho procenta celkových ztrát ústavu. Kde se tedy nasbírala miliarda dluhů? Řada Petržílkových kritiků ji přičítá špatné obchodní strategii managementu: HZZP prý lákala klienty slibem hrazené nadstandardní péče a účty za ni ji pak totálně vyčerpaly. Podle jednoho z likvidátorů Hornické bývalého ředitele nemocnice v Lounech Bořka Zasadila je takové vysvětlení nesmysl: \„Plnění nadstandardů představovalo jen zhruba jednu padesátinu celkových ztrát HZZP.\“ Zasadilova slova potvrzuje i náměstek ministra zdravotnictví Aleš Dvouletý: \„Nedá se jednoznačně říct, že by Hornická pojišťovna hospodařila výrazně hůře než ostatní ústavy.\“

Všeobecná ztráta

Odborníci se shodují v tom, že příčiny krachu HZZP jsou prostě mnohem širší než problematická osoba jejího někdejšího ředitele. Prvním důvodem problémů je podle jejich názoru gigantické přerozdělování zakleté do systému našich zdravotních pojišťoven. Petržílkův ústav k sobě totiž přitáhl především horníky v \„nejdražší\“ věkové kategorii: 45 až 49 let. To je věk, kdy se u lidí z dolů začínají projevovat všechny jejich typické nemoci z povolání a jejich zdravotní péče se prodražuje. HZZP tedy léčila \„drahé\“ pacienty, ale valná část vysokého pojistného těchto klientů byla přitom přerozdělována jinam (především do Všeobecné zdravotní pojišťovny, která se ve velké míře stará o tzv. státní pojištěnce - děti, matky v domácnosti, důchodce a nezaměstnané). Připočítáme-li k tomu fakt, že velkou část klientů Hornické tvořili obyvatelé okresů s největší nemocností (Most, Ostrava), je patrné, že pozice ústavu nebyla skutečně nijak růžová.Co je ale nejdůležitější: podle materiálů ministerstva zdravotnictví není žádné tajemství, že s vážnými potížemi se potýkají téměř všechny zdravotní pojišťovny. Nasbírala-li HZZP na milionu svých pojištěnců miliardový dluh, nutno doplnit, že například pojišťovna Salvus \„udělala\“ třistamilionový dluh při pětkrát menším počtu klientů a pojišťovna Grál bezmála půl miliardy při 220 tisících klientech. A nakonec: i když půlroční srovnání kulhá, Všeobecná zdravotní pojišťovna zaznamenala jen za polovinu letošního roku ztrátu kolem jedné a půl miliardy. Na tom ostatně stojí obhajoba ředitele Hornické: \„Ztráta všech pojišťoven svědčí o tom, že v našem zdravotnictví jsou jasné systémové chyby,\“ říká Petržílek.

Šestnáct tisíc věřitelů

Hornická pojišťovna začala fungovat v listopadu 1992 a v krátkém čase se stala nejatraktivnějším ústavem svého druhu. Přilákala téměř milion pojištěnců hlavně tím, že platila nejvíce tzv. nadstandardní péče. Podle vize Pavla Petržílka se začala chovat po vzoru amerických zdravotních pojišťoven: nakoupila nemovitosti, podíly v nemocnicích, otevřela vlastní lékárny, ale také například tiskárnu. Po ziskovém roce 1993 přišel v dalším roce propad v hodnotě téměř čtyř set milionů.

Na konci prosince 1994, tedy asi po dvou letech ředitelování (a v době, kdy už HZZP byla ve ztrátě), Pavel Petržílek ze své funkce odstoupil. Přestože sám hovoří o dobrovolném odchodu, faktem zůstávají dvě věci: k opuštění pojišťovny ho nutil nejen Miloš Zeman, ale i nátlak šéfů poboček pojišťovny, kterým se nezamlouval jeho styl řízení ze Sněmovní ulice. I po Petržílkově odchodu se ale pojišťovna dostávala do stále větších problémů. Po zprávách v tisku, že ústav včas neplatí lékařům, nastal velký úbytek klientely (z osmi set na sto padesát tisíc). Ten s sebou samozřejmě přinesl další ztráty, které se počátkem letošního roku vyšplhaly k miliardě. Ve stejný čas bylo rozhodnuto o likvidaci pojišťovny.Dnes má likvidovaná HZZP zhruba 16 tisíc věřitelů. Jsou mezi nimi jak velké nemocnice, tak privátní doktoři a dluhy řeší stát přes Konsolidační banku. Ta věřitelům platí 80 % jejich dluhů ze státních peněz. Do dnešních dnů je vyřešeno necelých osm set případů a věřitelé zatím dostali něco přes 200 milionů.