Štěnice u Dlouhých

Zpočátku to vypadalo jako bomba: poslední generální prokurátor okrádá stát na daních, vyzrazuje státní tajemství a ještě k tomu v opilosti sprostě nadává policejní hlídce při silniční kontrole. A trvalo přesně tři roky, než se Jiří Šetina dočkal satisfakce. Když jej soud koncem září zprostil všech obvinění, přešel senátorský kandidát za Kudláčkovu DEU do protiútoku: „Ministr Dlouhý mohl být v roce 1993 protizákonně odposloucháván,“ prozradil Šetina důvody své údajné „zrady“ státního tajemství a vzápětí označil i viníky: „vysoké představitele Bezpečnostní a informační služby“. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Vladimír Dlouhý už prohlásil, že bude po řediteli BIS Stanislavu Devátém požadovat vysvětlení.

Musel jsem to udělat

JUDr. Jiří Šetina je bezesporu jednou z nejsmutnějších postav tuzemské polistopadové justice. Generální prokuratuře, předchůdkyni dnešního Nejvyššího státního zastupitelství, šéfoval od 17. září 1992 na den přesně rok a za tu dobu se stačil stát noční můrou koaličních politiků, kteří jej do funkce prosadili. Po sérii úletů (vzpomeňme alespoň návrh protiromsky zabarveného antimigračního zákona či snahu stíhat novináře za publikaci „poplašné zprávy“ o vzniku tzv. moravsko - slezské vlády) byly v létě 1993 jeho dny sečteny. Nakonec si koalice práci s jeho odvoláním ušetřila. Jiří Šetina abdikoval sám, poté co mu vaz srazily dvě aféry, kvůli kterým byl nakonec i trestně stíhán. (Třetího zločinu, za nějž byl žalován, se měl…