Peníze nejsou měřítkem
Cítím nutkání vyjádřit se k článku Život za 784 000 liber (Respekt č. 38/1996). To, co mne vyprovokovalo, byla autorova nezaujatost a absence jakéhokoli osobního názoru. Vzhledem k tomu, že jsme s panem Loužkem kolegové - také studuji VŠE v Praze -, mám určitou představu o tom, co se budoucí ekonomové v současnosti učí, a nezazlívám mu absenci úsudku o správnosti či nesprávnosti takového měření. Podle teorie, jež jsou nám nynějším pedagogickým sborem vštěpovány, je opravdu smysluplné měřit lidský život v librách a posléze posuzovat, zda se v určitých konkrétních případech vyrovná mezní užitek života jedince s mezními náklady například na postavení širší silnice.Peníze vznikly jako zvláštní druh zboží, které je všeobecně přijímáno, neboť u něho existuje jistota, že bude možné je použít dále jako platidlo při pořizování jiného zboží či služeb. Výše uvedeným vývojem došlo logicky k tomu, že ekonomické teorie začaly peníze používat jako jednotku schopnou vyjádřit hodnotu zboží, služeb a následně užitku a nákladů. Odhlédly přitom od zřejmé skutečnosti, že totiž peníze jsou stále zbožím; sice zbožím, které vyjadřuje hodnotu jiného zboží, ale stále zbožím. Jak tedy vyjádřit hodnotu peněz?Ekonomická teorie pracuje s kategoriemi užitek a náklad. Předpokládá, laicky řečeno, že přidání další jednotky určitého druhu zboží zvyšuje celkový užitek, avšak stále…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu