Druhá příležitost

Calicivirus je virus. Napadá králíky, kteří po nakažení zemřou do 40 hodin na selhání srdce a plic. Poprvé byl zaznamenán před jedenácti lety v Číně a od té doby se rozšířil v Evropě a v Mexiku. Na počátku loňského roku začali australští a novozélandští vědci uvažovat o tom, že virus použijí k redukci počtu králíků, kteří nežádoucím způsobem ovlivňují tamní původní ekosystémy a působí přímé ekonomické škody.Králíci se do Austrálie dostali roku 1859, když jistý Thomas Austin dovezl 24 kusů na své statky ve Viktorii, aby měl co lovit. Brzy poté se rozšířili po celém kontinentu a všechny pokusy zastavit jejich boom selhaly. Roku 1887, necelých třiceti let po Austinově zásahu, bylo jen ve státě New South Wales zabito 15 milionů kusů. Vláda státu tehdy vypsala i na dnešní poměry ohromnou cenu 25 000 liber sterlingů (odpovídá dnes asi miliardě korun) za objev způsobu, jak králíky vyhubit. Louis Pasteur navrhl použít virus kuřecí cholery. Tehdy tuto myšlenku shledali příliš nebezpečnou a teprve po šedesáti letech marných snah (bylo postaveno tisíce kilometrů ochranných plotů) se Australané rozhodli zkusit to s virem myxomatozy. Málem uspěli - nemoc v 50. letech vyhubila 90 % králíků. Zbytek však zůstal vůči myxomatoze rezistentní a programy na jeho vyhubení se nepodařilo zkoordinovat. Populace králíků se rychle zotavila: odhaduje se, že loni jich bylo 200 až 300 milionů.Calicivirus tedy Austrálii nabízel druhou příležitost, jak zcela vyhubit zavlečený druh živočicha.…