Po bankách jsou na řadě partaje

Série skandálů pustošících důstojnou fasádu českého bankovnictví pokračuje. Vyznat se ale v záplavě informací a spekulací, které minulý týden provázely vyhlášení nucené správy nad největším soukromým finančním ústavem v zemi Agrobankou, už pomalu začíná být nemožné. Lavina, kterou na českém bankovním trhu před dvěma měsíci odstartoval pád Kreditní banky Plzeň a jež vyvrcholila střetem státu s finanční skupinou Motoinvest, se přitom nezadržitelně začíná přesouvat z roviny finanční na pole reálné politiky. Ve hře přitom není jen to, do jaké míry se nakonec na zaplacení ztrát Kreditní banky a „konsolidaci“ Agrobanky bude podílet státní rozpočet, či zda odstoupí „jen“ ministr financí, nebo i guvernér ČNB. To, oč v důsledku běží, je otázka, zda stávající vládní koalice vůbec ještě může nynější krizi bankovního sektoru přežít.

Kočárníkova hlava

Šéf opozice Miloš Zeman samozřejmě postupuje racionálně, když krachu bank využívá k útokům na ministra financí Kočárníka (ODS) a žádá jeho demisi. Než „odstřelit“ celou vládu, jak to žádají komunisté, je totiž pro ČSSD stále ještě výhodnější držet menšinový kabinet takříkajíc pod krkem - nejnověji i prostřednictvím chystané parlamentní vyšetřovací komise - a po senátních volbách počkat na vhodnou příležitost k předčasným volbám. Přesto jsou ale argumenty, které Zeman proti Kočárníkovi používá, zcela „mimo mísu“. Předhazovat ministru financí, že jemu podřízená celní správa přišla v Kreditní bance Plzeň o dvě…