Do posledního stromu

Milovníci podzimní přírody si budou letos muset odpustit výlety do okolí šumavské Modravy. Jednu z nejoblíbenějších tras v srdci Šumavského národního parku totiž brázdí místo výletníků jedna nákladní tatrovka za druhou. V lesích řvou dřevorubecké pily, podél cest stojí obrovské traktory, vrtulník stahuje poražené stromy k cestám. „Těžařská lobby si vymyslela, že lesy jsou napadeny kůrovcem, a nemilosrdně decimuje národní park. Na vlastní oči jsem se přesvědčil, že tam žádný kůrovec není,“ komentoval nedávno situaci známý publicista Vladimír Just. „Půl Šumavy je ohroženo kůrovcem. Jde o to, že ekologičtí fundamentalisté, kteří vedli národní park po revoluci, mu nechali volný průběh,“ tvrdí naopak bývalý český premiér Petr Pithart. „Výsledkem je napadení obrovských pásů lesa od Modravy až k Antýglu, od Kvildy až do Strážného,“ dodává.

Ekologický sen

O co vlastně v nejrozlehlejším pohoří České republiky jde? Šumava se na počátku devadesátých let stala pokusným místem pro uskutečnění odvěkého ekologického snu: nechat přírodě volné ruce a nijak proti ní nezasahovat. Radikální ekologové ve vedení národního parku tehdy rozdělili chráněné oblasti na dvě zóny. V územích s „měkčím“ režimem se turisté smějí pohybovat pouze na vyznačených cestách, mohou se tu v omezeném množství kácet stromy. Do tzv. první, klidové zóny je vstup úplně zakázán. Ochranáři se inspirovali v Německu: správa národního parku na bavorské straně Šumavy vyloučila na několika stovkách…