Teroristé na Síti

Stačí si na Internetu přečíst návod na podomácku vyrobenou bombu a tu položit tam, kde se něco děje. Například v atlantském parku během olympiády, napsal nedávno list MF Dnes v článku o únoscích letadel a teroristech. Ze spojení pojmů terorismus a Internet se pomalu stává klišé. I když se zatím v žádném konkrétním případě nepodařilo prokázat, že ta či ona smrticí nálož byla vyrobena podle návodu dostupného na globální počítačové síti, samotná existence tohoto rizika znejisťuje veřejnost na celém světě. Jen málokoho přitom utěší fakt, že například trubková bomba z Atlanty '96 byla prakticky totožná s pumou z pražského Staroměstského náměstí, která vybuchla v létě 1990, tedy dlouho před tím, než se stal Internet veřejným a obecně dostupným médiem. Jaké možnosti vlastně dnes skýtá Internet teroristům? Mohou návody na Síti skutečně ohrozit společnost? A hlavně: může se společnost účinně bránit?

Za pár minut u cíle

Před měsícem, pod dojmem výbuchu v Atlantě a zřícení boeingu společnosti TWA, svolala skupina nejrozvinutějších zemí G-7 setkání ministrů vnitra a zahraničních věcí. To se z valné části zabývalo právě bojem proti terorismu na „informační superdálnici“, k čemuž přispělo i vystoupení šéfa kanadské diplomacie. Také v českém televizním zpravodajství jsme mohli vidět Lloyda Axworthyho, když se vytasil se zprávou, že jeho jedenáctiletý syn mu ukázal stránky internetovské služby web (World Wide Web, zkráceně WWW, česky celosvětová pavučina či…