Proč jen my a oni ne?

„V čele slovenského státu stojí třináct bývalých komunistů,“ napsal před třemi roky v souvislosti se jmenováním bývalého člena strany Vladimíra Mitra prvním šéfem slovenské tajné služby novinářský kolega Karol Wolf a začal: prezident, premiér, šéf parlamentu, předseda Ústavního soudu, předseda Nejvyššího soudu, nejdůležitější členové vlády… Vladimíra Mitra už dávno odvál čas a v porovnání s Lexovým šéfováním Slovenské informační službě se na něj dnes na Slovensku vzpomíná takřka s nostalgií. Slovensko se ale za ty tři roky na první pohled nepozorovaně, ve skutečnosti však dost zásadně změnilo: nejenže se oficiální životopisy tří nových ministrů Mečiarova kabinetu o stranické příslušnosti nezmiňují, ale tuto otázku si při hodnocení posledních změn veřejně nikdo ani nepoložil.

Všichni tři z HZDS

Všichni tři odcházející členové vlády - ministr zahraničních věcí Schenk, ministr hospodářství Ducký a ministr vnitra Hudek - v komunistické straně byli.Totéž lze takřka s jistotou říci o novém šéfovi zahraničního rezortu: dosavadní slovenský velvyslanec v Německu, dvaačtyřicetiletý Pavel Hamžík, je i nezávislým tiskem titulován jako „kariérní diplomat“. A opravdu, na československé ambasádě v Dánsku sloužil v letech 1985–89 pod známým slovenským komunistou Pezlárem, po návratu potom ještě studoval dva roky v Moskvě.Ze životopisu Karola Česneka, nového ministra hospodářství, to zřejmé není. Padesátiletý Česnek strávil celou svoji pracovní kariéru v…