Vypadá to jako bomba. Ministr financí Ivan Kočárník přiznal, že státní rozpočet by na konci roku mohl skončit schodkem kolem devíti miliard. Vzápětí se sešla tajná koaliční schůzka a kabinet se dohodl na vyhlášení úsporných opatření: celkem by se měly škrtnout výdaje v minimální výši 9,3 miliardy korun. Podíváme-li se však na věc s odstupem, zjistíme, že situace není nijak katastrofální. Částka, o kterou jde, totiž činí necelé 1 % HDP a necelá 2 % celkových rozpočtových výdajů.
Volební daň
Zatímco v polovině loňského roku, tedy v červnu roku 1995, byl rozpočet v přebytku 10,4 miliardy korun (v prosinci pak skončil s přebytkem 7,2 miliardy korun), letos v létě byl ve schodku jedné miliardy a teprve koncem července se dostal do mírného přebytku. Ministerstvo financí se proto zcela rozumně rozhodlo preventivně přijmout úsporná opatření. Křivky vývoje rozpočtových příjmů a výdajů se totiž od vývoje v loňském roce liší. Tím prvním důvodem byl přílišný optimismus Kočárníkova úřadu v odhadu růstu HDP. Při konstrukci odhadu rozpočtových příjmů počítalo ministerstvo s ročním růstem o 5,8 - 6 procent.Statistický úřad byl o něco pesimističtější (5,4 %), ovšem jak ukázaly poslední týdny, nejpřesnější odhady měla ČNB (4,8 - 5,1 %). Ta také jediná tváří v tvář faktu, že rozpočtové příjmy znehodnocuje i inflace, která bude patrně o tři až čtyři desetiny procenta vyšší, než se očekávalo, nemusí na svých loňských prognózách nic měnit. (Mimochodem: v tomto ohledu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
