Dopisy

Jak být viditelný

Pan doktor Vlnas dbá na to, aby jeho jméno neupadlo v zapomenutí, a proto pravidelně vyjadřuje své - vždy originální názory k nejrůznějším otázkám na stránkách odborných i méně odborných periodik. Tentokrát (Respekt č. 33/96) si ke svému zviditelnění vybral spisek jednoho obzvláštníka, Dr. Pavla Malého. Nic proti tomu, kdyby ale nepoměr sil nebyl tak očividný: kdyby si Dr. Vlnas za předmět své sžíravé kritiky nevybral bezelstného nešťastníka, jenž nikoho svým zcela konfuzním a nečitelným spiskem nemůže duševně ohrozit. Kdyby navíc Dr. Vlnas tomuto banálnímu „tématu“ nevěnoval (spolu s redakcí Respektu) celých pět sloupců a kdyby se konečně „nesnažil neustále mluvit žertovně, což vytrženo z neznámého děje (spisku Dr. Malého) zdá se být takovou hovadinou, že by nadporučík Lukáš překousl vzteky špičku na cigarety“.Dr. Vlnas je v otázkách historie, umění i filozofie všeobecně znám jako nekompromisní débrouillard. To je - vzhledem k tomu, jak mysli lidí už od věků ovíjejí mlhy mýtů a předsudků - činnost nepochybně záslužná, navíc s mnoha jeho odmlženými názory o současných uměleckých komediantech či ideologických pozérech lze jen souhlasit.

Potíž je však v tom, že toto luciferské nadšení autora zřejmě trochu vyčerpává a současně i dost rozčiluje, takže se dopouští drobných nepřesností, převrací kauzality, a co horšího, ohněm svého světlonošství vytváří…