Po dlouhých a dramatických jednáních zástupců České národní banky, ministerstva financí a největších akcionářů České pojišťovny padlo minulý týden konečně rozhodnutí: Kreditní bance Plzeň (KrB) byla odňata bankovní licence. Banku, která za dobu své existence vytvořila astronomickou ztrátu ve výši jedenácti - a možná až čtrnácti miliard korun, tedy čeká likvidace. Na výplatách vkladů (bude třeba nejméně 2,5 miliardy korun) se tentokrát nemá přímo podílet ČNB, ale především akcionáři banky, respektive Česká pojišťovna. Ta je však dosud z podstatné části vlastněna Fondem národního majetku, takže náklady na likvidaci banky vlastně ponese i daňový poplatník. A to není zdaleka všechno: možná nejpodstatnější na celé věci je skutečnost, že se v rámci „řešení krize“ kolem KrB ocitl jeden z největších tuzemských finančních ústavů - Česká pojišťovna - de facto pod kontrolou jednoho soukromého vlastníka. Bez toho, aby se privatizací pojišťovny zabývala vláda, se jím stal První privatizační fond (PPF).
Místo splátek akcie
Už odpověď na první otázku, jak se ústav, jako je Česká pojišťovna, tedy donedávna polostátní velkopodnik s monopolním postavením na pojišťovacím trhu, vůbec dostal k vlastnictví akcií Kreditní banky, je velmi poučná. V roce 1991 si podnikatel Karel Hrnčiřík (tehdy majitel firem, ve kterých se objevoval název Panok, a později také majitel deníku Prostor) od pojišťovny vypůjčil 800 milionů korun. Ta mu je překvapivě půjčila i přesto, že k…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
