Americký politolog Samuel Huntington ve své známé studii Střet civilizací vyslovil mj. domněnku, že v budoucnu proti sobě nepřátelsky vystoupí osm největších civilizací naší planety: konfuciánská, japonská, islámská, hinduistická, ortodoxně slovanská, latinsko-americká, euroamerická a pravděpodobně africká. S jeho názory polemizoval v eseji Le choc des civilisations (Esprit 4/96) pařížský filozof a spisovatel íránského původu Daryush Shayegan. Následující text přináší nejzajímavější myšlenky eseje, v jehož úvodu si autor klade otázku, zdali dnes ještě vůbec můžeme hovořit o existenci autonomních civilizací, které žijí ve zcela odlišných kulturních oblastech.
Zóny míšení
Podle Shayegana je civilizace opravdu nezávislá jen tehdy, jestliže považuje sebe samu za střed světa, do něhož se promítají duchovní konstelace, zahrnující umění, vědu, způsoby života. Od schopnosti se vidět právě takto se odvozují i tvořivé schopnosti civilizace. Velké a tradiční společnosti hleděly vždy velmi podezíravě na všechny novinky, které narušovaly zavedený pořádek. Například pro čínskou společnost je charakteristické, že si uměla vytvořit spontánní a naprosto spolehlivý homeostat, jenž vyrovnával působnost vnějších vlivů tam, kde třeba Evropa jevila vnitřní sklon k nestabilitě. Jako kdyby tato společnost používala v době neklidu něco na způsob automatického pilota, který dokázal ihned vyrovnat ztracenou rovnováhu.Islám, konfuciánství nebo hinduismus dokázaly vzdorovat…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
