Čekejte do příštího tisíciletí

Na malém parkovišti přešlapují v ranní mlze desítky lidí. Zasmušilé tváře prozrazují únavu z noci strávené v autě nebo ve frontě před malým plechovým baráčkem po straně parkovací plochy. Šest hodin ráno. Ti praktičtější vytahují připravenou svačinu od manželky, někomu stačí jen ranní cigareta. Nejbližší sousedé si už po několika společně strávených hodinách tykají a fronta začíná společně nadávat na svět. Před sedmou řada zašumí: přichází suverénní čtyřicátník a beze slova se staví do jejího čela. „Čekám tu od devíti večer…,“ protestuje malý muž, který až do té doby stál na prvním místě. „Málo - já jsem tu potřetí a jsem na seznamu,“ odtuší uzurpátor. Hrozící hádku odvrací policista, který v tu chvíli zvedá okénko v plechové stěně. Je začátek pracovní doby pražského Dopravního inspektorátu v Ďáblicích a muž zákona vysvětluje užaslým nočním čekatelům, že jejich utrpení bylo zbytečné. Jako důkaz vytahuje seznam lidí, kteří se do fronty zapsali už před dvěma dny a mají tedy přednost.Scéna před policejní služebnou, důvěrně známá všem domorodcům, kteří si ušetřili na ojeté auto, je už několik let zoufale stejná. Počet aut roste a policie, která má na starosti veškeré s nimi spjaté úřadování, zvládá situaci rok od roku hůř a hůř.Současná česká realita má tři stupně obtížnosti, přičemž rozdíly mezi nimi se nejlépe ilustrují na poměrech v hlavním městě. Nejlépe jsou na tom nejbohatší: majitelé nových aut se chodí přihlásit do nové budovy v Kongresové ulici. Tam ráno dostanou…