Prvním hráčem zůstává Mečiar

Otázka: „Vyřešila by koaliční problémy změna na postu předsedy vlády?“ Odpověď: „O tom jsem přesvědčen.“ Tato slova, jako vystřižená z úst některého z ostrakizovaných politiků slovenské opozice, vyslovil minulý týden předseda jedné ze dvou menších koaličních stran slovenské vlády, poslanec parlamentu za Slovenskou národní stranu (SNS) a žilinský primátor Ján Slota. Přitom odpovídal na otázku, kterou položili redaktoři deníku Sme, téhož Sme, jemuž v roce 1994 odmítl odpověď slovy: „S hovny se nebavím.“ Změna postoje k novinářům však neznamená, že se žilinský extremista po zkušenostech s premiérem změnil v demokrata. Celá vzpoura, během níž Slota fantazíroval o změně předsedy vlády, byla jen mráčkem na sluncem zalité slovenské krajině. Již za tři dny Slota vyhlásil příměří: „Koaliční smlouva je platná a odchod ministrů (SNS) z vlády není aktuální. Koalice je stabilizovaná.“

Dva partneři v ponížení

V slovenském parlamentu má koalice 82 ze 150 hlasů: to je pohodlná nadpoloviční většina, ale nikoliv většina ústavní. Tato čísla dala základní parametry celému vývoji od listopadu 1994, kdy se HZDS se 61 poslanci jako vítěz předčasných voleb usadilo v křesle a vytvořilo na první pohled nepravděpodobnou dohodu s extrémní levicí a pravicí. Kroky parlamentní většiny šly na samu hranici ústavnosti, několikrát Ústavní soud dokonce rozhodl o jejím překročení. Politickou zodpovědnost za ně nese pochopitelně HZDS: Slotova SNS i ďuptákovo Sdružení dělníků…