Kdo je a kdo není fašista

Stalo se 25. července 1995 během mimořádné schůze parlamentu, na které se řešila otázka, zda vzít, či nevzít imunitu republikánskému poslanci Janu Vikovi. Ten byl krátce předtím obviněn z výroby a distribuce proslulých letáků o „vlastizrádné domluvě“ ODS a ČSSD se špičkami německé vlády na „nové anexi českého pohraničí“. V průběhu bouřlivé diskuse pronesl poslanec ODS Andrej Gjurič na adresu rozohněných republikánů následující slova: „V každé slušné a zavedené sněmovně se někdy přihodí, že si poslanci dají pár facek, a to by bylo přesně to, co mám dnes sto chutí udělat. Nejsme ale ještě sněmovna zavedená a koneckonců kolega Vik, jak vidím, tady ani není (…) Jestliže ještě jednou, pánové, vezmete do úst pro svoji pokleslou argumentaci občany tohoto státu popravené v době odboje, pak vám, pane Viku, těch pár facek dám.Dám vám je za svého otce a svého strýce a pak si můžete mudrovat o imunitě (…) Ne Němci dnes, a tím méně pan Kohl a pan Weigl, ale pan Vik a jemu podobní jsou jasně a jednoznačně fašisty a jejich ideologie je pokleslou a fašistickou ideologií.“

Celý život proti fašismu

Za tato slova podal Vik na Gjuriče loni v říjnu žalobu na ochranu osobnosti. Minulý týden, přesně jedenáct měsíců od události ve sněmovně, se případ poprvé dostal před soudkyni Městského soudu v Praze JUDr. Romanu Vostrejšovou. Ta rozhodne, zda se - dnes již bývalý - poslanec Gjurič bude muset Sládkově pravé ruce omluvit, a zaplatit navíc požadovaných dvě stě tisíc…