Krach německého zázraku

Program sociálních úspor, se kterým letos přišel německý kancléř Helmut Kohl, si před prázdninami vysloužil ráznou odpověď odborů. Předminulou neděli proti němu demonstrovalo v Bonnu tři sta tisíc lidí. „Byla to naše největší akce od války,“ pochvalovali si odboroví lídři. Možná přeháněli, tyto superlativy ale museli použít, aby vůbec mohli konkurovat argumentům protivníků, kteří, jako např. kancléř Kohl, do omrzení připomínají, proč nejde sociální stát v Německu dále držet. Od třicátých let nebylo v zemi tolik nezaměstnaných jako dnes, nikdy se neplatilo tak vysoké sociální a zdravotní pojistné, nikdy nebylo tolik penzistů. Kohl si zkrátka povšiml, že ubývá lidí, kteří jsou schopni a ochotni „stát blahobytu“ nadále financovat.

Podraz na dělníky

Německé spory na první pohled připomínají poměry u nás: pravicová vláda se snaží v sociální oblasti ušetřit a levice se tomu brání. Jde ale skutečně o podobnost jen na první pohled. Zatímco v ČR sociální demokraté stále slibují vybudovat sociální stát podle německého vzoru, v samotném Německu už nikdo (včetně levicových stran a odborů) nepochybuje, že sociální stát zkrachoval. Ani bonnští demonstranti nechtěli tuto iluzi zachraňovat. Šlo jim spíše o to, kdo krach zaplatí: jestli zaměstnanci snížením platů a sociálních výhod, nebo podnikatelé krácením zisku.Ekonomický rozměr úpadku u našich sousedů popsal Respekt nedávno v článku