Tuto neděli, 30. června 1996, skončí v Jihoafrické republice vláda národní jednoty, jež vznikla po prvních svobodných volbách před dvěma lety. Nebyla zcela nezbytná, zato v každém ohledu neefektivní. Africký národní kongres (ANC) měl totiž skoro 65 % křesel v parlamentu: hlasy převážně bělošské Národní strany, jež by zřejmě stejně získal, potřeboval jen proto, aby měl dvoutřetinovou většinu, nutnou pro přijetí ústavy.Po celé dva roky v Jižní Africe scházela politická opozice. Pravda, na vládě národní jednoty se nepodílely Fronta svobody (okolo 2 %) a Demokratická strana (pod 2 %), ale sečteme-li jejich podíly (neexistuje zde pětiprocentní bariéra pro vstup do parlamentu), jaká to byla vlastně opozice? Vládu národní jednoty vytvořila široká koalice tří sil - ANC (téměř 65 %), Národní strany (22,5 %) a hnutí Inkatha (8 %). Jenže Inkatha se opírá jen o jednu provincii, o Natal, zatímco Národní strana sklízí významnou podporu ve všech devíti provinciích: ve své baště v Západním Kapsku má dokonce většinu. Pokud je některé seskupení schopné vážně narušit základnu podpory ANC, je to právě Národní strana: proto také nyní vystupuje z vlády národní jednoty.
Až příliš jistý ANC
Nová ústava Jihoafrické republiky, projednávaná více než dva roky, byla konečně přijata 8. května 1996. Národní strana a ANC hlasovaly jednotně pro. Ústava bude zaváděna do života postupně a v plnou platnost vstoupí do konání nových voleb, které jsou na programu v roce 1999. Den po…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
