V příboji aut na jedné z nejrušnějších pražských křižovatek v Žitné ulici se objevuje cizí prvek. Otlučené kolo s drobným mužem v sedle projíždí semafory a zastavuje u obrubníku. Stroj je ověšen zavazadly, na řidítkách vlaje vedle barevných fáborů česká a nepálská vlajka. Výrazné cedule vpředu i vzadu prozrazují původ a poslání snědého muže v modročerveném cyklistickém úboru: Lakshman Sapkota, cyklistická cesta kolem světa za mír a bratrství, započatá v Nepálu 12. května 1989.„Všechny naše kroky řídí Bůh. Mně řekl, abych sedl na kolo, jel poznat svět a hlásal přitom myšlenky Buddhy,“ vzpomíná Sapkota (47) na začátek cesty před sedmi lety. Bývalý kontrolor kuchyní několika kalkatských hotelů šel do obchodu a za devět set rupií (asi 900 korun) si koupil jízdní kolo. Pro Evropana zcela obyčejné, bez přehazovačky, zato podle slov svého majitele „nejlepší indickou značku“. Do zavazadel naložil oblečení, deku, fotoaparát, pas a doporučující dopisy nepálské a indické vlády (pro úředníky ambasád a snazší průchod hranicemi cizích států) a vahou svých čtyřiceti pěti kilogramů se opřel do pedálů. Doma v himálajském Darjilingu nechal ženu se čtyřmi dětmi, z nichž poslední se zrovna narodilo. „Manželka je silná, plně mi rozumí,“ říká cestovatel o své životní družce, se kterou si každý měsíc vyměňuje dopisy.Nejdříve Lakshman Sapkota projel Pákistán, Indii, Cejlon a postupně téměř celou jihovýchodní Asii. Šířit myšlenky nenásilí a přátelství ho nepustili jen do Barmy a Číny. "Číňani…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu