Asi jen těžko by někdo vážně navrhoval, aby se pedofil stal ředitelem mateřské školky, nebo propuštěný loupežný vrah policejním komisařem. A to i přesto, že přísně vzato mají v demokratické společnosti stejná práva jako všichni ostatní občané. S tím by jistě souhlasil i Miloš Zeman. Prosazovat kandidaturu sládkovců a komunistů do vedení parlamentu, respektive na předsedy poslaneckých výborů, se však minulý týden neštítil. Svůj návrh přitom šéf Lidového domu zdůvodnil vskutku originálně: „Sociální demokraté vyznávají obecný demokratický princip - padni komu padni.“
Konec solidarity demokratů
Není už nutné znovu opakovat, proč je třeba, aby se demokracie bránila před extremisty, jejichž přímým či nepřímým cílem je její zničení. Historická zkušenost Evropanů s nástupem nacismu i komunismu je v tomto směru dostatečná. Věcí diskuse jsou jen metody, které mohou demokraté v obraně proti extremistům ještě použít. Nabízejí se de facto tři: společenské, úřední a represivní. Někde a někdy stačí, že extrém vnímá většina lidí jako cosi neslušného a jeho stoupencům instinktivně nedovoluje stoupat na vlivná místa. Když je to málo, vyžádá si obrana demokracie vznik speciálních institucí typu denacifikace v poválečném Německu či třeba našeho lustračního zákona. A když selže i to, zbývá jen násilné měření sil. Příkladem může být Alžírsko, kde státní moc v zájmu zachování občanských svobod anulovala volby, v nichž zvítězili náboženští fanatici.Šest našich…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu