Na frontách hovězí války

Za druhé světové války stála Británie jako jediná nepokořená země proti zbytku Evropy obsazenému nacistickým Německem a dva roky mu dokázala vzdorovat. Půl století poté se situace opakuje: v „hovězí válce“ stojí Britové opět zcela sami proti větší části Evropy - ovládané podle jejich názoru zákeřným Německem. Zatím sice létají přes Kanál jen ostrá slova, nelze však přehlédnout, že evropská integrace prožívá svou dosud zřejmě nejvážnější krizi - a současně i prověrku smělých plánů, které v nepříliš vzdálené budoucnosti předpokládají takřka zdvojnásobení dnešních 15 členů.

Nelze vyloučit, ani prokázat

„Hovězí válku“ roznítil březnový výrok britského parlamentu, že nelze vyloučit souvislost mezi „nemocí šílených krav“ (BSE), která od poloviny osmdesátých let decimuje britská stáda, a její lidskou paralelou, Creutzfeldt-Jakobovou chorobou (CJD).Přitom až do letošního března se oficiální Británie pokoušela nebrat „nemoc šílených krav“ na vědomí. Do poslední chvíle ujišťovala, že všechny další případy BSE jsou pouze dozvuky přikrmování skotu kostní moučkou z osmdesátých let. S tím se spokojili jak sami Britové, tak zbytek Evropy. Reptali pouze Němci: několik spolkových zemí se opakovaně pokoušelo prosadit zákaz dovozu britského hovězího (dovoz živého skotu byl omezen tak jako tak). Jejich snahy však vždy ztroskotaly na stanovách Evropské unie a pohrůžce žalobou u evropského soudu. Už proto, že šlo stěží prokázat, kde končí skutečné zdravotní obavy a…