Hádanka pro krále Šalamouna

Ústav pro informace ve vzdělávání oznámil minulý týden dvě zprávy, první dobrou a druhou špatnou. Podle první se na vysoké školy hlásí 93 tisíc uchazečů, z toho 80 tisíc na denní studium. Znamená to, že zájem o univerzitní vzdělání projevilo 45 % osmnáctiletých, a to je více než průměr v západní Evropě, kde chce nejvyšší mety vzdělanosti dobýt obvykle pouze třetina mladých. Druhá zpráva ovšem říká, že nejméně polovinu uchazečů univerzity letos v létě odmítnou. Také tím se lišíme od západní Evropy, kde obvykle bývají vysoké školy otevřené všem zájemcům.

Univerzitní ruleta

Událost zasluhuje několik superlativů: nikdy se na české vysoké školy nehlásilo tolik studentů jako letos a nikdy se zájem nezvýšil tak rychle jako od loňska. Počty jsou pak už jednoduché. Loni se na denní studium hlásilo 67 600 zájemců, ke studiu se jich smělo zapsat 35 400. Vzhledem k finančním mantinelům mohou vysoké školy letos přijmout pouze o deset procent studentů více než loni, zapsaných tedy nebude více než čtyřicet tisíc. Dvacet sedm zájemců připadá na jedno studijní místo podnikatelské fakulty Vysoké školy technické v Brně a polovina ze všech 109 fakult má na jedno místo aspoň čtyři kandidáty. Méně než dva zájemce zaznamenalo 22 fakult.O důvodech, proč je u nás zájem o studium tak obrovský, lze jenom spekulovat. Nejde jen o to, že vzdělání znamená v budoucnu vyšší výdělky. Svou roli určitě hraje fakt, že vysoké školy nejsou pro každého a že se tedy člověk s titulem…