Co je to vlastně mír

Mír je důležitější než jednota národa, prohlásil po atentátu na izraelského premiéra Jicchaka Rabina jeho nástupce Šimon Peres. Minulá středa mu dala za pravdu - s výhradou, že právě rozdílné chápání pojmu mír národ rozděluje. Nepatrná většina (50,4 %) izraelských voličů hlasovala pro pravicového lídra Benjamina Netanjahu, tedy pro názor, že mír znamená především pocit bezpečí ve vlastní zemi. Jen o málo méně (49,5 %) občanů hlasovalo pro Perese, tedy pro názor, že mír znamená hlavně klidné soužití s arabskými sousedy. Takové hodnocení je možná až příliš generalizující, nicméně názorový rozkol národa zůstává realitou.

Smlouvy nelze jen tak zrušit

Hodně se teď mluví a píše o tom, zda Izraelci rozhodli dobře, nebo špatně. Často se setkáváme s tvrzením, že vítězstvím pravice se mírový proces na Blízkém východě zastaví, že ti, co hlasovali pro Likud, hlasovali proti míru. To je zjednodušení.Mírový proces je zakotven ve smlouvách, které nelze jen tak zrušit. To, co už se stalo realitou, například palestinská samospráva, realitou zůstane. A body, které podle dohody Oslo II mají teprve přijít, by se zbrzdily i za vlády levice. Patří k nim třeba stažení izraelské armády z celého Západního břehu Jordánu nebo jednání o definitivním statutu Jeruzaléma: vzdát se poloviny metropole státu není totéž jako odevzdat okrajové a politicky i hospodářsky nepotřebné pásmo Gazy. Pravice může bezprostředně ovlivnit jen dílčí konkrétní kroky, například stažení armády z…