Krysař z Braunau

Ve středu večer, zhruba třicet hodin před začátkem parlamentních voleb, promítne druhý program České televize hodinu a půl trvající britský střihový film z roku 1961 Život Adolfa Hitlera. Jeho autor Paul Rotha jako vůbec první filmař shromáždil z evropských i zámořských archivů filmový materiál, který uceleně dokumentuje dráhu muže, jehož jméno se stalo synonymem slepého ničení, nenasytného teroru a toho nejhlubšího pádu do barbarství, které kdy kulturní národ prodělal. Pětatřicet let starý film možná nepůsobí z dnešního pohledu již „převratně“ jako v době svého vzniku a rovněž většina použitého filmového materiálu se od těch dob objevila v řadě příbuzných dokumentů. Navíc každá „umělecká“, tedy i filmově-dokumentaristická forma obsáhne jen díl skutečnosti. Rothovo dílo je přesto sugestivní a přehlednou sumarizací kariéry muže, jenž byl svými odpůrci dlouho považován za „pošahaného tlučhubu“ (Carl von Ossietsky), za rakouského kaprála s „knedlíkovou“ výslovností, za obskurní zjev, reprezentující ta nejnižší společenská patra, za nýmanda, o němž ještě v červenci 1933 napsal duchaplný vídeňský satirik Karl Kraus památnou větu: „Mne k Hitlerovi nic nenapadá“. Svými věrnými byl však téměř od samých agitačních začátků v mnichovských pivnicích (sám byl abstinent) adorován jako prostředník spásy Německa, jako „největší umělec všech dob“ (gauleiter Joseph Wagner), „čistý rozum vůbec, který se stal člověkem“ (Rudolf Hess). Pro většinu „obyčejných“ Němců byl jednoduše "mužem na…