Dopisy

Štreit bez respektu

V kuloárech se již delší dobu šušká, že je přeštreitováno. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se objeví kritika podobná té, již napsal Josef Chuchma Vesnice je svět, ale svět není vesnice (Respekt č. 20/96) Mimořádná aktivita (pět, dnes snad již šest publikací a několik dalších výstavních souborů během necelých čtyř let) vzbuzuje typicky českou reakci. Když před nedávnem uskutečnil Jiří David projekt, vymykající se svou velkorysostí českému prostředí (Skryté podoby, Galerie Rudolfinum, 1995), užil si něco podobného.Několik věcí se mezi řádky Chuchmova textu příznačně ztrácí. Především to, že úroveň, na níž se kritizuje, je hodně vysoko. Nemáme jiného fotografa, schopného odvést podobně náročnou práci.Kniha „Farma“, vydaná loni v Rakousku, v Chuchmově výčtu Štreitových publikací a nepublikovaných prací chybí. Sestává z fotografií jedné rodiny žijící na jednom statku. Štreit na této farmě zevloval nejen s fotoaparátem na krku, ale také s vidlemi v rukou. V těchto dnech by měla spatřit světlo světa kniha z Japonska, kde měl Štreit díky stipendiu možnost libovolně cestovat. Místo toho celou dobu žil a pracoval s lidmi v jediné vesnici. Tyto skutečnosti zjevně odporují Chuchmově vizi Štreita jako lelkujícího vyznavače lehkosti bytí, vizi, s níž se Chuchmova zpočátku zcela mimořádně chápavá kritika mění v kritiku pro kritiku. Z fotografovy…