Felix Habsburg-Lothringen rozpoutal počátkem března svým příjezdem do Rakouska diskusi na obecné téma: Je právo Evropské unie nadřazeno, nebo naopak podřízeno rakouskému ústavnímu řádu? Šlo o záležitost starou bezmála osm desítek let. Podle rakouského zákona z roku 1919 totiž na území republiky nesměli vstoupit ti členové bývalého panovnického rodu, kteří se nezřekli nároku na trůn. Tato právní norma však odporovala zásadám Evropské unie, do níž Rakousko vstoupilo 1. ledna 1995. Přesněji řečeno, odporovala Jednotnému aktu z roku 1987, který zaručuje na celém území Unie svobodu pohybu osob, služeb a kapitálu.
Následníci trůnu
Felix Habsburg-Lothringen (* 1916) je třetím synem posledního císařského páru monarchie, císaře Karla I. a císařovny Zity, kteří se v roce 1918 vzdali trůnu a o tři roky později odešli do exilu na Madeiru. Felix a jeho bratr Carl-Ludwig se však vůči Rakousku nikdy deklarativně nezřekli následnictví, a proto se v této zemi nesměli zdržovat. Jejich nejstarší bratr Otto (* 1912), politik německé CSU a poslanec Evropského parlamentu, vydal požadované prohlášení již v roce 1961 a od té doby mohl Rakousko opět navštěvovat.Zmíněné prohlášení, jímž se Habsburkové zříkali příslušnosti k panovnickému rodu, nároků na vládu, na kandidaturu při volbě spolkového prezidenta i na svůj soukromý majetek, se vyžadovalo na základě „zákona o Habsburcích“, schváleného v roce 1919. Tento zákon umožnil zabavit jejich majetek, vypovědět je ze země a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
