Život a doba soudce Miloše Zemana

Ve čtvrtečním vydání Mladé fronty Dnes se objevila skutečná perla. Na nenápadném místě uprostřed listu informoval předseda nejsilnější opoziční strany čtenáře o svých představách správného využití moci. Stačilo mu na to pouhých třináct slov a dojem je nezapomenutelný.V pravidelné anketní rubrice MFD odpovídá každý týden osm náhodně vybraných občanů a jeden známý politik na otázku týkající se všedních problémů každodenního života. Minulý čtvrtek zněl dotaz takto: Jaké služby byste očekávali od mateřské školky, která požaduje za péči o jedno dítě několik tisíc korun měsíčně? Zatímco reakce „řadových respondentů“ byla bez výjimky konkrétní a jasná (všichni by za takovou drahotu pochopitelně očekávali jinde nedostupný luxus), Miloš Zeman to vzal z úplně jiného konce: Na to je velice jednoduchá odpověď. Já bych nechal ředitelku takové školky zavřít, řekl novinářům doslova.A je to venku. Zemanova „zavírací obsese“ je v kuloárech známá dlouho. Už před lety ve svých bonmotech na adresu šéfa Harvardských fondů Viktora Koženého dal předseda ČSSD několikrát najevo, že zavřít nepohodlného či podezřelého člověka je v jeho představách jednoduché: místo důkazů stačí politické rozhodnutí. Nikdy však tuto svou vizi nevyslovil tak veřejně a nahlas jako minulý čtvrtek.Nejde jen o to, že se volebního vítězství sociální demokracie musí napříště bát všichni lidé provozující v Česku drahé služby (nebo třeba i prodavači zlatých zapalovačů). Z předsedovy formulace vane mrazík na všechny. Zeman totiž v metaforické zkratce neslibuje nic jiného než to, že bude-li u moci, zruší systém institucí, které v demokracii hlídají zákon. Zavírat nebudou soudy, ale dávat zavírat bude on, Miloš Zeman, co by premiér - nebo snad generální tajemník. Co bylo řečeno, nejde smazat. Proslulý výrobce sloganů si tentokrát naběhl. Jistě bude, jako už tolikrát, vysvětlovat citovaný výrok jako ne příliš podařený vtip, jako podlehnutí nezkrotně žertovnému temperamentu. Nedávno právě takto omlouval svůj slib starým členům sociální demokracie, že dá po volbách jejich stranické legitimace „svázat do kůže příslušníků ODS“. V prostoru, kde dosud žije všeobecná vzpomínka na knihy doopravdy vázané v lidské kůži, je podobné žertování ukázkou mimořádného nevkusu, signálem velmi mělce dřímající agresivity.A právě o to poslední jde v citovaném výroku také. Podle průzkumu volebních preferencí se zatím nezdá, že by Miloš Zeman mohl v nejbližší době uvádět své vize a „vtipy“ do reálné praxe. Přesto je však nemůžeme brát na lehkou váhu. Už teď se mu totiž díky nim daří velká věc: probouzet na zdejší tzv. seriózní společenské scéně teprve nedávno uspanou atmosféru hrozeb a násilnictví.