Standardní únava Václava Klause

Pokud se nic podstatného nestane, současná vládní koalice si po volbách dokonce upevní své pozice. Jisté pak je, že Václav Klaus se znovu stane českým premiérem. Většinou se v této souvislosti míní, že se tím nezmění politický kurz vlády. Tak jednoduché to ale zase není. Jaký je totiž vlastně stávající kurz Klausova kabinetu a co můžeme od staronového premiéra v příštích čtyřech letech čekat?

Nechuť k experimentům

Z toho, co Václav Klaus píše ve svých sloupcích či říká v rozhovorech, je patrné, že jeho přesvědčením je klasický liberalismus. V USA by byl Klaus považován za tzv. libertariána a sám by se tomu označení patrně nebránil (ostatně je také členem hayekovské libertariánské montpelerinské společnosti). Někdy ovšem bývá - poněkud zjednodušeně - také označován za konzervativce. Klaus je však spíše než konzervativcem v politickém slova smyslu člověkem povahově konzervativním. Bytostně nemá rád experimenty a není náhodou, že jediný, který svou autoritou zaštítil, byla kuponová privatizace (autoři této ideje, Dušan Tříska a Tomáš Ježek, jej také dlouho přesvědčovali). Jakékoliv jiné experimentování je Klausovi cizí: nezamlouvá se mu radikální myšlenka privatizace důchodového zabezpečení podle chilského vzoru, nezamlouvá se mu myšlenka postupného zrušení daně z příjmu po vzoru představ novozélandského experimentátora Rogera Douglase a přímo se mu protiví experimentování se železnicí (privatizace, konkurence, oddělení jednotlivých subjektů podle…